Hakenův staniční oznamovatel

Není pro cestovatele nepříjemnější nehody, nežli když přejede přes stanici, na níž hodlal vystoupiti. A proti tomuto nebezpečenství dostávalo se obecenstvu dosud velmi málo ochrany se strany dopravních podnikatelstev.

Jest ovšem pravda, že se na drahách vyvolávají jména dotyčných stanic; — ale jak se to vyvolávání začasté děje! Známé Činči1i-Pinčili jest toho smutným dokladem; často slyšíte z celého jména jenom nápadně protaženou první nebo poslední slabiku, a někteří konduktéři vytvořili si ze jmen stanic již zcela zvláštní hantýrku, v níž se kromě nich nikdo nevyzná. Namítne se nám snad dále, že na každé staniční budově umístěn jest zřetelný nápis dotyčné stanice, a to někdy též dvojjazyčný. Ano, bývá tomu tak. Avšak kdo má ten nápis přečisti, jsou-li okna ve vlaku zamrzlá, je-li hustá mlha nebo sněženice, nebo stojí-li náš vůz daleko mimo stanici a překážejí-li stromy nebo pnivé rostliny? Nejhůře však jest v noci, ježto nápisy nejsou ani transparentní, aniž osvětlené.

Již dávno pociťuje se toho nutnost, oznamovati zřetelným způsobem v každém oddělení jednotlivých vozů jméno stanice, na níž se právě vlak nalézá, mezi jízdou pak jméno zastávky nejblíže příští. Aby tak činil průvodní personál železniční, nedá se na něm ovšem nikterak žádati. Nezbylo tudíž, než pomýšleti na nějaký samočinný postup u věci této. Pokusů, k tomu směřujících, se nikterak nedostávalo; avšak málo bylo takových, které by byly vyhovovaly.

Na parnících ke všem nesnázím, o nichž výše bylo mluveno, přistupuje ještě ta nepříznivá okolnost, že se obecenstvo rozptyluje po všech místnostech lodních pod palubou, tak že se ústní oznamování stává téměř bezúčelným. Není tudíž divu, že takové oznamování bylo nejprve zavedeno právě na parolodích. Byla to zase elektřina, která se k tomu ochotně propůjčila, aby cestovatele nejistoty a pochybnosti zbavila. A nyní lze v Paříži viděti nejenom parníky, nýbrž i tramwaye, železniční vagony, ano i dostavníky, které tímto bezpečnostním zařízením opatřeny jsou. Byli to inženýři firmy Milde, kteří první sestrojili jednoduchý a praktický přístroj k oznamování stanic na sekvanských parnících, a to nejenom na velitelském můstku, nýbrž také v kabinách a kajutách. Přístroj obsluhován jest pokladníkem lodi pomocí kaučukového míče, podobně jako při momentních uzavírkách na fotografických strojích. Oznamovatel stanic má podobu plechové krabice, 8o cm vysoké, 4o cm široké a 10 cm tlusté. V čele krabice jest nápis »Příští stanice«, pod nápisem jest okénko, v němž se jméno této stanice objevuje, jakmile pokladník pneumatický balon stiskne. Nad krabicí umístěn jest zvonec, jenž se při záměně staničních jmen pokaždé ozve. V oznamovateli nalézají se tabulky se staničními jmény dvojmo, a to pro zpáteční cestu v pořadu obráceném. Když pak se loď na své východiště zase byla vrátila, obrátí se prostě krabice, aby tabulky přišly zase do původní podoby, načež se natáhne péro, kterým se pošinují.

Přístroj tento osvědčuje se velmi dobře  svým výkonem i svou trvalostí. Jest však na bíle dni, že takto zařízený oznamovatel se nehodí do železničního vlaku, kde ho však ještě mnohem více jest zapotřebí, než na parníku.

Vzhledem k železnici sestrojil smíchovský inženýr Haken oznamovatele stanic pro pohon pneumatický nebo elektrický.

Byly sice již podobné přístroje dříve sestaveny, ale nevyhovovaly svému účelu. Některé byly příliš složité, obsahujíce v sobě dokonce hodinové stroje. Jiné zaujímaly příliš veliký prostor a byly na ujmu pohodlí cestujících. Většinou byly zařízeny na elektrický pohon pomocí baterie, která musila býti neobyčejně veliká, aby dostatečný proud vyvozovala. Přes to nebyl proud dosti bezpečný. Jeden z aparátů vyžadoval zvláštní vakuové vedení ještě vedle vedení brzdového. Všechny tyto přístroje trpěly pak vadou, že před zpáteční cestou musily všechny oznamovací desky z krabice býti vyňaty a v opačném pořádku přerovnány, což ovšem vyžadovalo pro vlak, poněkud jen delší, velmi mnoho času. Konečně jest při všech zařízeni takové, že se změna tabulek dá provésti jedině z ústředního některého bodu, na př. na lokomotivě, a když toto vedeni jest poškozeno, není možno provésti záměnu tabulek jinou, výpomocnou  cestou.

Vzhledem k těmto nedostatkům znamená Hakenův oznamovatel veliký pokrok, poněvadž ke všem uvedeným nevýhodám ostatních přístrojů bylo přihlíženo a téměř ve všech směrech byly podstatné nápravy provedeny. Ježto valná většina železnic užívá vakuové (vzduchoprázdné) brzdy(1) jest tato soustava také pro Hakenova oznamovatele za základ vzata, ale přeměna jeho pro brzdu se stlačeným vzduchem nebo pro pohon elektrický nepodléhá pražádným obtížím.

Pod každým vozem nalézá se malá nádržka asi na 20 l, která s vakuovým vedením brzdovým souvisí pomocí malé spojovací trubice, ale záklopkou tak jest od něho oddělena, že se sice vzduch z ní může vyssáti, ale nemůže tudy zpět vniknouti. Jestliže tudíž při brzdění se vyssaje vzduch z vedení brzdového, rozředí se také vzduch v oné nádržce, a zůstane tu rozředěný i tehdy, když do brzdového vedení znova vzduch byl vniknul. S touto nádržkou souvisí každý oznamovatel pomocí dvou rourek o světlosti 4 mm tak, že se jeho prostor buď první neb druhou rourkou s ní dá spojiti. Střídání toto provede se kohoutkem, jejž jest nutno o 180° otočiti, jede-li vlak obráceným směrem. Jakmile nastane spojení oznamovatelem, ssaje z něho vzduch do nádržky, a přetlak zevnějšího vzduchu stává se hybnou silou pro oznamovatele. Tím ovšem vnikne při každém upotřebení oznamovatelů něco vzduchu do nádržky, kde tudíž ponenáhlu zase vzduchu přibývá. Avšak vzhledem k malé dutině v oznamovatelích stačí jediné rozředění vzduchu v nádržce ke 150 proměnám oznamovacích tabulek. Ostatně pracuje přístroj tak přesně, že k jeho výkonu stačí přetlak 13 cm (rtuťového sloupce) čili rozředění o pouhých 19 % atmosférického tlaku (ze 76 cm na 63 cm). Konečně nastává samočinné rozředění vzduchu v nádržce při každém brzdění, jakmile by se v ní byl vzduch jen poněkud zase nahromadil.

Každý oznamovatel má dvě čela s okénky pro jména stanic, zasazuje se do stěny mezi dvě sousední oddělení tak, že na každé straně stanice oznamuje, slouží tudíž pro dvě vozová odděleni současně. Velikost krabic jest dostatečná (30 cm), aby mohla jména zřetelně psána býti, majíť začáteční písmena výšku 20 mm. Tloušťka oznamovatele jest 60 mm, a ježto jest do stěny zapuštěn, vyčnívá do každého oddělení nejvýše na 15 mm, což ovšem nikterak nepřekáží.

Výměna tabulek děje se při výjezdu ze stanice, tak že mezi jízdou čísti lze jméno nejblíže příští stanice, ve stanici pak jméno té stanice, v níž se právě nalézáme. Důležitou okolností pak jest, že na stanicích přestupných, kde se jiné trati oddělují, tato okolnost na tabulce oznámena býti může.

Výměna tabulek v oznamovatelích může se konati buď ručně v každém voze, nebo vakuovým vedením na lokomotivě pro celý vlak. V tomto případě provádí to strojvedoucí při odjezdu ze stanice, když do brzdového vedeni pouští vzduch. V každém pak voze jest umístěn kohoutek, jehož pohybem provede konduktér výměnu pro všechna odděleni svého vozu.

Zcela obdobným způsobem dá se oznamovatel zaříditi pro vedení parní nebo zhuštěným vzduchem. Nejjednodušším způsobem dá se to ovšem provésti na drahách elektrických, na nichž se výměna tabulek vykoná automatickým kontaktem, když vlak vyjíždí ze stanice.

Ze stručného tohoto popisu jest viděti, že Hakenův oznamovatel vyniká jednoduchosti v sestrojení a v obsluze. Síla poháněti obnovuje se samočinně brzděním, aniž by však bylo jinakého vzájemného vlivu mezi brzdou a oznamovatelem. Zvláštního vedeni pro oznamovatele není zapotřebí. Každý oznamovatel slouží současně dvěma oddělním vozovým, čímž nastává úspora 50 % nákladu i obsluhy; tím dociluje se zároveň neobyčejné úspory místa. Ačkoliv oznamovatel se z pravidla v pohyb uvádí na lokomotivě pro celý vlak, jest přece o to postaráno, aby se dal též v každém voze obsloužiti. To děje se pouhým otočením kohoutku. Rovněž prostý pohyb dostačuje k tomu, aby se při zpáteční jízdě jména stanic v obráceném sledu objevovala. Posluha jednotlivých oznamovatelů v odděleních jest naprosto vyloučena. Celý přístroj dá se velmi snadným způsobem na rozličné druhy pohonu upraviti.

Pokusy, které s Hakenovým oznamovatelem před odborníky konány byly, podařily se k plné spokojeností všech přítomných Vynález ten patentován jest pro Rakousko, Německo, Anglii a Francii.